Pražská tlamka, protetický potenciál a prznitelé na odstřel
Rozpačité zadání od doktorky současného českého jazyka znělo přibližně takto: Souhlasíte s užíváním tvarů obecné češtiny ve spisovném jazyce?
Dále pokračuje má improvizovaná veselost.
Došlo k tomu v prehistorických prapočátcích mého vysokoškolského studia. Na tramvajovém ostrůvku jsem se střetla s jednou z mých nově nabytých spolužaček. (Tehdy jsme se ještě obě nacházely v požehnaném stádiu, kdy nám nečinilo zásadní obtíže vstupovat na akademickou půdu řádně a včas). Nad rozevřeným archem novin jsme zahájily příjemnou verbální komunikaci, která nás ukázněně provázela až k fakultním dveřím, když tu do naší konverzace vzrušujícím způsobem vniknul národní zeměpis. „A ty jsi z Moravy, že?“ Aniž by čekala na hrdou odpověď, dodala: „Mluvíš totiž vážně krásně.“
Podobně omamných jazykových zážitků jsem vyzískala během dosavadních školních dní odhadem hned několik. Zvláště mě dojímá případ jistého vřelého kolegy, který trpěl utkvělou představou, že jsem dívka z dobré rodiny, a trávil se mnou proto zneklidňující množství času. Nedávno si, patřičně truchlivě, postěžoval, jak zle byla jeho mluva mým podmanivým vlivem zespisovněna.
Vybavuji si náhodou nemilosrdně přesně, kdy na mou velice nevinnou mysl poprvé zaútočilo obludné poznání, že jsem se ocitla mezi nepřekonatelnými jazykovými przniteli, neboť k tomu došlo takřka okamžitě. Obyvatelé Moravy jsou na případný styk s hybridní řečí, tj. s obecnou češtinou nejhrubšího zrna, která se v pražském prostředí zhusta vyskytuje, připravováni odmalička. Z literatury čerpají ukázkové příklady, generace generaci tlumočí lecjakou pověst, mýtus a škodolibý vtip. Realita je ovšem o poznání intenzivnější. Neobyčejně těžce jsem v prvních týdnech snášela zejména nekonečné salvy protetického „vé“. „Vodporného, voslizlého vé.“
Ačkoli mě nadále přepadá nutkavý odpor, kdykoli se pozorně zaposlouchám do nelibozvučných promluv Pražanů věrných svému interdialektu, připouštím, že jejich jazyk je z určitého odstupu objektivně poutavým námětem k lingvistickému studiu. Nelze mu upřít schopnost flexibility a potenciál růstu. Dokladem budiž, že kromě své tradiční středočeské bašty zapleveluje obecná čeština i rozsáhlé moravské oblasti, které se dříve, a mnohde dosud, skvěly vlastními malebnými nářečími.
Je naprosto zřejmé, že právě z obecných jazykových vrstev pochází řada výrazů dnes již seriózně kodifikovaných. S hrstí jazykovědné fantazie lze říci, že se tak bude patrně dít i nadále, přirozeným užíváním jazyka, vývojem frekvencí a mnohoznačných tendencí. Jímá mě však pekelná hrůza z představy, že by se dva (podivnou kategorii hovorové češtiny nepočítejme) naprosto zásadně se lišící jazykové celky s různou prioritou násilně spojily do jednoho. Že by vpravdě svérázné výrazivo obecné češtiny splynulo s rozvážnými vodami kodifikovanými.
Někteří patologičtí prznitelé by snad mohli namítnout, že by tak došlo k oživení zkostnatělé mluvy. Netoužím v závěru nikterak shazovat jejich právo na moudrý názor. Nicméně přiznejme si, že ono „oživení“, o kterém je řeč, by nevyhnutelně vedlo k frustrujícímu umrtvení, deformaci a degradaci nejvyššího útvaru národního jazyka.
V zájmu kultivace repertoáru a naplnění rezervoáru spisovné jazykové kultury bychom se měli, namísto žalostné produkci lehkomyslných nerozumů, věnovat šlechtitelským snahám a s ambicemi příkladných puristů chránit jeden z národních skvostů před masožravými úponky pokleslých jazykových forem.
05. 03. 2009, 7:14 pm
Nejsem Pražák, a přesto „vé“ říkám. To se u nás totiž říká všude, víme?
A spisovná podoba češtiny je nesmyslná, protože kodifikuje jazyk, kterým se na celém území ČR nemluví. Vzhledem k tomu, že má kodifikovat to, jak se mluví, je to docela prekérka
05. 03. 2009, 11:06 pm
To není tak docela pravda
Ponejprve, pražská čeština opravdu infikovala obecnou češtinu natolik, že je rozlezlá takřka po celých Čechách. Na Moravě a ve Slezsku to s ní ovšem tak slavné není. Vostraváci jsou Ostravaci a Volomouc je Holomóc.
To druhé je ale naprostý nesmysl
Spisovná čeština není „to, jak se mluví“. Spisovná čeština je jen jednou z vrstev českého jazyka, tedy je „část toho, jak se mluví“. Stejně tak ovšem i čeština hovorová (což je podskupina spisovné) a čeština obecná (kam patří vše nespisovné, od obecné češtiny, přes nářečí až po starý dobrý slang a argot).
Spisovná čeština má pak tu výhodu, že je tou jednou češtinou, které je rozumět na celém území ČR (proto je taky jazykem médií). Zatímco kdesi na Hané možná nebude jasné, co znamená „čapnout za flígr“, „mít splávek“, „vofrňovat se“, „bejt celej cacnej“, podobně Plzeňák nemusí úplně snadno pochopit význam slov „nasmol si“ či „švica“.
Nu, to by snad pro tuto chvíli z mé strany stačilo. Pro další slovní lavinu stačí houknout
06. 03. 2009, 2:32 am
Houk.
06. 03. 2009, 2:52 pm
Hm, tak tohle asi bude marný, ale zkusim to.
Čechy mám docela projeté a v životě jsem neslyšel, že by se někde mluvilo výrazně jinak než v Praze (snad kromě Plzeňska, ale nepřipadá mi to jako tak velký rozdíl). Takže to by mě zajímalo, jak a kdy se ta pražština rozlezla do celých Čech.
„U nás“ jsem myslel jako „u nás v Čechách“, tudíž příkladu s Vostravou a Volomoucem jsou těžce mimo.
Kde jsi v mém komentáři našel, že „spisovná čeština JE to, jak se mluví“??? Já říkal, že to tak být MÁ, protože kodifikovat jazyk, kterým se nemluví, je nesmysl. Jazyk nevzniká z vůle úředníků, ale tím, že ho lidé používají.
Kdyby se za kodifikovanou češtinu prohlásila třeba záporožská ruština, nedělám si iluze, že i ta by se po čase stala jazykem srozumitelným na celém území ČR.
Kromě toho bych si dovolil o této sentenci (spisovná = srozumitelná všude) pochybovat. Kolik lidí ví, co to znamená třeba slovo „zcizit“? Rovnou předesílám, že to neznamená ukrást.
06. 03. 2009, 6:23 pm
Si zkusim tipnout….neznamená to něco jako odprostit se od něčeho?
06. 03. 2009, 7:33 pm
#13: Já třeba vím, jaký je rozdíl mezi zcizit a odcizit a řekl bych, že to ví spousta dalších lidí. To, že je spisovná čeština srozumitelná všude neznamená, že každý musí rozumět každému jednotlivému slovu.
06. 03. 2009, 8:03 pm
Ah… pro mě „u nás“ znamená v Česku (= v ČR). Tak vyřešeno
Tahle infiltrace „pražštiny“ na celé území Čech (a nejen těch, protože proniká i na Moravu, byť (díkybohu) mnohem pomaleji) je daná hned několika důvody, třeba tím, že je Praha nejvýznamnějším městem republiky, že v ní ledaskdo pracuje (a to z celé republiky) a že v ní spousta lidí studuje nebo studovala.
A v tom dalším bude asi nějaký šum.
Nechápu vůbec, proč považuješ spisovnou češtinu za nesmyslnou. Argument, že „kodifikuje jazyk, kterým se na celém území ČR nemluví“ je mimo. Úředním jazykem ČR je „čeština“. Ta má složky, „spisovnou“ a „obecnou“. Ty se dále dělí.
Spisovná čeština kodifikuje jen část toho, jak se v ČR mluví, a to tu část, která je „nejčistší“ (srozumitelná pro maximální podíl populace) – a proto používaná v oficiálních kontextech, médiích, odborné literatuře apod.
Jistěže jazyk nevzniká z vůle úředníků. Jazyk vzniká organicky, ale tenhle vývoj je potřeba jistým způsobem regulovat (tedy ne prohlásit, že „všechno je dobře“). Proto se vydávají nové a nové verze pravidel, které postupně sledují vývoj jazyka.
Mimochodem, „zcizit“ ZNAMENÁ ukrást. A ty sám jsi to řekl. Bez ohledu na to, jaký původní význam („převedení práv či majetku na jinou osobu – např. prodejem nebo darováním“) může snad mít, na tom nesejde – přece nesejde na vůli úředníka, který sepsal slovník. Sejde na tom, že to slovo statisíce lidí znají a používají ve významu „ukrást“.
06. 03. 2009, 9:11 pm
Jsem věděl, že to nebude mít cenu…
06. 03. 2009, 9:16 pm
Tak to nevzdávej tak rychle
06. 03. 2009, 9:20 pm
To ani jinak nejde. Napsat tolik vzájemně si odporujících vět a moje věty překroutit úplně naruby, to neumí jen tak někdo
06. 03. 2009, 9:41 pm
Prosím, rozveď to. Kde si protiřečím? Kde tě překrucuju?
07. 03. 2009, 3:14 am
Zcizit neznamená ukrást. Kromě toho, že to znamená převedení věcí či práv na jiného už stovky let, tak je to i současný právní termín.
Kvůli tomu, že si spousta lidí myslí (a používá to), že včetně znamená to samý, co kromě, neznamená, že včetně znamená kromě.
07. 03. 2009, 1:37 pm
Na okraj: Martine, četl jsi vůbec ten text? Protože já tě skoro podezírám, že čtením ses vůbec nezabýval.
A jeden evergreen
: Než někoho nařkneš z překrucování, bylo by fér se zamyslet, jestli náhodou neexistuje možnost, že tvé myšlenky mohly být pochopeny i jinak, než jak jsi zamýšlel. 
07. 03. 2009, 2:48 pm
Zdenis: já vím, co má „zcizit“ znamenat. Ale sám #13 nám tady řekl, že „jazyk nevzniká z vůle úředníků, ale tím, že ho lidé používají“. A to je do určité míry pravda, ale jsou právě chvíle, kdy je potřeba rozhodnutí úředníka, aby se přesně tyhle chyby označily za špatné, i když je používá spousta lidí.
Chtěl jsem tím prostě jen ukázat, že nechat vývoji jazyka volný průběh, „nechat to na lidech“, je nemožné. A že právě to je důvod, proč potřebujeme mít kodifikovanou spisovnou češtinu.
07. 03. 2009, 3:44 pm
V týhle diskusi je na jednoho až moc mouder.
destiny: Jakej text máš na mysli? Můžu tě ale ujistit, že na týhle stránce jsem přečet každý slovo.
Kromě toho jsem nikoho z ničeho nenařknul. Pouze jsem konstatoval objektivní realitu.
07. 03. 2009, 3:58 pm
#13: „konstatoval objektivní realitu“ je protimluv, objektivní realita velice pravděpodobně neexistuje sama o sobě, a i kdyby existovala, tak tím, že ji někdo konstatuje, už ji subjektivizuje. Děkujeme panu docentu Štollovi.
Navíc jsi mě nařknul z překrucování a protiřečení si. To, že se to tobě jeví jako objektivní realita neznamená, že je to pravda. Proto jsem po tobě chtěl konkrétní případy. Podlož to tvrzení, a můžeme se o něm bavit. Bez toho to je ale jen trapné vykřikování do tmy.
07. 03. 2009, 6:11 pm
Nehodlám už říct ani slovo. Klidně to ber jako svoje „vítězství v diskusi“.
07. 03. 2009, 6:51 pm
Jestli si myslíš, že o to tady šlo, tak to mě mrzí. Protože tady k žádné diskusi ani nedošlo. Možná nejsi zvyklý na to, že ti někdo oponuje? Každopádně je to škoda, mohlo to být zajímavé.
07. 03. 2009, 7:21 pm
Ty jo….teď se z vás cítím být úplně nešťastná.
To je zlo!!!
07. 03. 2009, 10:40 pm
Myslíš, že mě vyprovokuješ k reakci něčim takhle slabym? To už ví i ten Lumpy, že to nefunguje
08. 03. 2009, 6:06 am
to jsou fighty jak ve Sartre Wars. Chybí pouze světelné srpy
08. 03. 2009, 12:21 pm
#13: Ou-jé! Teď se asi dotknu
a nebudu hodlat už říct ani slovo. 
09. 03. 2009, 8:11 pm
Dneska jsem Filipa porazila v reversčemsi
Ale to jen na okraj. Omluvte moji neustálou potřebu se k něčemu vyjadřovat – doufám, že mi Anička můj komentář nesmaže jako někdo-před-nímž-nesmíme-mít-svůj-názor-pokud-nechceme-aby-se-rozohnil (ne, promiň). Nejsem ani z Prahé ani z Moravy, pouze „od nás“. Ale i přes můj neurozený původ mi jsou vokna, mlejny a další vymoženosti cizí. Nedělejme z češtiny holubacinec (holubinec) či howniště (hnojiště), soudruzi, už jen proto, aby se inteligenčně ochuzení jedinci mohli vyjadřovat po svém a nekodifikovaně. 
Jo a Filip měl chybu v testu a Červinková mu ji neopravila, čelko.
10. 03. 2009, 2:04 pm
Smutné je, že mně se Filip pokoušel tvrdit, že souboj skončil nerozhodně.
10. 03. 2009, 8:39 pm
Ale Aničko, vždyť znáš mužskou ješitnost.
Avšak přiznávám, že by si to tak někdo mohl vykládat. Nicméně, jednou prohrál, ne? 
05. 01. 2010, 1:49 am
Nejsem cech, jsem kanad’an, ktery se delsi dobu v Cesku zdrzuje a lepe nebo hur jsem se naucil Cesky. Schvalne se snazim pouzivat tou nejhovorovejsi prazstinu co muzu. Napriklad, vetu „V Olomouci na obecnem urade jsme s takovymi tlustymi urednicemi jedli okurky a take je hazeli z okna“ vyslovil „Ve Volomouci na vobecnim ourade jsme s takovejma tlustejma ourednicema jedli vokurky a taky ji hazeli z vokna.“ Vic se mi libi slyset takovou cestinu nez kdyz lide mluvi prisne spisovne. I kdyz chapu, proc by mel existovat spisovny jazyk, rovnou me sere, kdyz nekdo vyklada, ze by se melo „mluvit spisovne“. Vzdyt’ je to jazyk psani, proc by se mel tedy pouzivat i v beznem hovoru? Pro lide je prirozene mluvit urcitim narecim, tak, at’ jim nikdo neporouci, ze maji pouzivat urcitou tvar jazyku. Jestli se nekomu libi, v beznem hovoru pouzivat stoprocentne spisovnou cestinu, klidne at’ ji pouziva, ale at’ necha jine mluvit hovorove. Kdybys v anglosaskem svete kritizoval nekoho, ze mluvi treba typickym americkym jizanskym, nebo skotskym, irskym, australskym apod. prizvukem, to by bylo povazovano za diskriminace. Jazyk je pestrou veci, to ho cini zajimavejsim. Kdyz jde o lide, co mluvi na verejnosti (moderatori apod.), chapu, ze by se mozna meli vyvarovat slov, kterym ne vsechni lide rozumeji, ale zakazovat jim bezne tvari jako „vod“ (od), bejt (byt), apod. mi pripada jak blbost.